APLIKOVANÁ FYZIOLOGIE HMYZU

Otázka č. 7: CHARAKTERISTIKA VČEL – TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ, MORFOLOGIE VZHLEDEM K OPYLOVÁNÍ.

Vypracovala: Daniela Krejčová, UČO: 85176, 3. ročník, obor: Fyziologie živočichů

 

ZAŘAZENÍ VČEL DO ZOOLOGICKÉHO SYSTÉMU:

Říše: Animalia (živočichové)

            Kmen: Arthropoda (členovci)

                        Třída: Insecta (hmyz)

                                    Řád: Isoptera (termiti) /trvalá společenství/

                                             Hymenoptera (blanokřídlí)

                                                                        ↓ /trvalá společenství/↓

                                                Nadčeleď: Formicoidea (mravenci)

                                                                  Vespoidea (vosy)

                                                                  Apoidea (včely)

                                                            Čeleď: Colletidae (hedvábnicovití)

                                                                        Andrenidae (pískorypkovití)

            samotářské včely                                  Melittidae (pilorožkovití)

                                                                        Halictidae (ploskovčelkovití)

                                                                        Anthophoridae (pelonoskovití)

                                                                        Megachilidae (čalounicovití)

                                                                        Apidae (včelovití)

APIDAE (VČELOVITÍ)

Tribus: Apini (včely)      Rod: Apis         Podrod: Apis s. str.    mellifera Linnaeus, 1758

                                                                                             cerana Fabricius, 1793

                                                                                             nigrocincta Smith, 1861

                                                                                             koschevnikovi Buttel-Reepen,1906

                                                                                             nuluensis Tingek, Koeniger, 1996

                                                                                            

                                                            Podrod: Megapis       dorsata Fabricius, 1798

                                                                                             laboriosa Fabricius, 1871

                                                           

                                                            Podrod: Micrapis       florea Fabricius, 1787

                                                                                             andreniformis Smith, 1858

Tribus: Bombini (čmeláci)          Rod: Bombus

                                                         Megabombus

                                                         Pyrobombus                  Na území bývalé ČSFR zjištěno 30

                                                         Confusibombus             druhů

                                                         Alpigenobombus

                                                         Psithyrus                       pačmeláci – u nás 9 druhů

 

Tribus: Meliponini                     Rod: Melipona

            (bezžihadlé včely)                  Trigona                          Na světě cca 400 druhů

                                                         + 21 dalších rodů                                 

 

MORFOLOGIE VZHLEDEM K OPYLOVÁNÍ:

Nohy (pedes) se nacházejí na hrudi a kloubí se pleurální části hrudních segmentů. U včel se nácházejí 3 páry nohou, které jsou složeny z jednotlivých kloubně spojených segmentů: kyčel (coxa), příkyčlí (trochanter), stehno (lemur), holeň (tibia), pět článků chodidla (tarsus), kde první se nazývá pata (metatarsus). Poslední článek chodidla (praetarsus) je opatřen drápky a přilnavým polštářkem (arolium). Na preatarsu se nachází vonná preatarsální žlázka.

Tato základní morfologická stavba je u všech včelích kast stejná. u dělnic však nacházíme ústrojí, která slouží k manipulaci se sbíraným pylem a propolisem. U matek a trubců se nachází pouze čistič tykadel a vypichovací trn na 2. páru nohou.

První pár nohou: v proximálně-palmární části paty se nachází půlkruhový výřez, který je po jeho vnitřním obvodu vybaven tuhými chloupky, které směřují ke středu výřezu. V distálně-palmární části holeně je umístěn protilehlý čistič tykadla, který tykadlo přitlačuje do půlkruhového výřezu, kudy je tykadlo protaženo a zbaveno nečistot, které snižují citlivost tykadel.

Druhý pár nohou: distálně mediální plocha holeně je vybavena trnem, který slouží k vypichování pylové rousky z košíčku. Podobně jako na prvním páru končetin je na mediálním metatarsu kartáček.

Třetí pár nohou: po celé laterální ploše tibie se rozkládá bezchlupá mírně prohloubená plocha ohraničená tuhými chloupky, které se účastní spolu s distálně umístěným trnem na adhezi a formaci pylové rousky. na mediální ploše metatarsu se opět nachází kartáček, který je jako u ostatních párů tvořen z pravidelných řad tuhých chloupků, jež včela používá k očesávání pylu z prašníků rostlin a ze svého těla. Odtud jde pak pyl na hřeben,tlačítko a posunovač pylu. Hřeben se nachází na dorsálně-plantárním okraji tibie. Za hřebenem je tlačítko, které je položeno proti posunovači pylu, jenž se nachází na proximálně-plantárním metatarsu.

Tvorba pylové rousky: Včela pomocí kartáčků češe pyl, až se ho nahromadí na kartáčcích dostatek, vzlétne, setře pyl po těle na kartáčky. Na sosáku pak ovlhčí pyl z kartáčků předních nohou a ten je poté „pročesáván“ vždy napříč z předních kartáčků na střední a odtud na zadní kartáčky. Zde pomocí hřebenů protilehlých pat se pyl vyčeše na posunovače pylu, zde je přitlačen tlačítkem (zvýšení koheze), a tím dojde k přesunutí pylu na laterální plochu tibie. Druhý pár nohou pomocí stehna a holeně takto zpracovaný pyl rovná do pylového košíčku. Tento proces včela opakuje tak dlouho, než se utvoří rouska o velkosti 3 – 15 mg. S touto pak včela přilétne do úlu a pomocí trnu na druhém páru končetin ji vypíchne do buňky plástu. Včela sbírá rovněž propolis. S odstraněním propolisu však musí pomáhat sběračce úlové včely.

 

Dělnice při sběru pylové rousky. Včela si otírá levou přední končetinu - čističem tykadla - levé tykadlo. Za povšimnutí stojí velmi ostré i nejmenší detaily ochlupení včely a vrbové jehnědy.

 

 

 

Hit Counter